Podrobnosti
Čítajte viac
Tak jsem se jí zeptala: „Paní liško, proč jsi tentokrát zněla jako kachna?“ „Kvák, kvák, kvák, kvák,“ takhle. A jindy zase vydáváš jiný hlas. Několikrát jsi změnila svůj hlas. A tak ta liščí osoba řekla: „No, záměrně jsem to předstírala, z nějakého důvodu, třeba kvůli své bezpečnosti, tak mě nikdo nemůže vystopovat.“ Řekla jsem: „Páni, jsi opravdu, opravdu chytrá.“ V aulacké (vietnamské) legendě se říká, že liščí lidé jsou velmi inteligentní, velmi chytří. Ale netušila jsem, že jsi až tak chytrá! Ano, samozřejmě, také provádíš nějaké magické, duchovní [praktikování], takže víš, jak na to. A někdy máš také schopnost proměnit se v někoho jiného. Bravo. Pokračuj v tom, jak se chráníš, protože jsi úplně sama v temném lese. Mám tě ráda, mám tě ráda. Och, ještě jedna věc, stále mě bolí hlava, je to mírná bolest, ne nesnesitelná, ale stále tam přetrvává, ta bolest hlavy po tom pádu. Tak jsem měla trochu obavy z otřesu mozku nebo něčeho podobného. Zeptala jsem se tedy BOHA, jestli je to vážné, a proč mě stále bolí hlava. Je to téměř jako migréna, ne v celé hlavě, ale pod krkem, přetrvává to, je to rušivé, a nad hlavou, v půlce hlavy, v horní polovině, je také taková přetrvávající, znepokojující bolest. BŮH tedy řekl: „Ne, protože 40 % ještě není uzdraveno, protože jsi měla více odpočívat, ale neodpočívala jsi. A také jsi neměla připustit světlo, ale Ty jsi musela za světla pracovat. Proto.“ Och drazí. Doufám, že budu moci dál pracovat. Dnes je 14. září. Zaznamenala jsem tedy včerejší noční návštěvu liščí osoby a také moji přetrvávající, tak trochu tupou bolest v hlavě. Zeptala jsem se tedy BOHA, proč ani po mnoha hodinách uzdravování se stále nedaří mě úplně zotavit z toho těžkého pádu. ON/ONA mi tedy řekl/a, že to je proto, že to nelze uzdravit úplně najednou veškerou silou, protože by to pro tělo bylo příliš velké zatížení. A zbylých asi 40 % bych měla zvládnout sama odpočinkem, nošením tmavých slunečních brýlí a podobně. Ale jak to mám udělat, když si nemohu odpočinout? Někdy nemám ani dost času na to, abych dokončila svou práci. Někdy je třeba projít spoustu dokumentů – jeden den dokonce 14, 15, 20 dokumentů a pořadů. Kromě Supreme Master TV se už tak musím starat o všechny podniky, o zdraví členů týmu, a o nejrůznější věci. V dnešní době to není tak snadné. Potřebujete vízum, abyste mohli jet sem nebo tam, a musíte se ukázat, předložit důkaz o čemkoli, o co vás požádají. Takže jsem také předem věděla, že pokud upadnete po silném úderu, měli byste si odpočinout, nosit sluneční brýle, když jdete ven, a nevystavovat se příliš jasnému světlu. Ale já musím pracovat; potřebuji jasné světlo. Přes den potřebuji slunce, abych viděla na svou práci. V noci potřebuji také světlo, abych viděla na svou práci. Není tedy úniku. Jen doufám, že ta tupá bolest brzy zmizí. Tímto tedy odpovídám na vaši otázku ohledně mé bolesti hlavy. Děkuji. Kvák, kvák! Kvák! Kvák, kvák! Jsi v pořádku? Jsi v pořádku, Paní liško? Bezejmenná liško, mám tě ráda. Chceš mi něco říct? Poslouchám. Děkuji! Děkuji, už to chápu. Ať se ti daří stejně dobře. Buď zdravá, buď v bezpečí, ať tě chrání Nebe a MAPA, naši Rodiče. Děkuji za návštěvu. Moc děkuji. Každý den, když přijdeš, dotkneš se mého srdce, cítím se tak hezky, tak šťastně. Děkuji ti za to. Kéž ti BŮH každý den stále více a více žehná. Kéž dosáhneš svého cíle stát se znovu člověkem, a kéž tentokrát potkáš Osvíceného Mistra, který tě pozvedne do Vysokého Nebe. Ano, bezejmenná? Mám tě ráda. Mám tě tak moc ráda. Možná jednoho dne tě uvidím. Ve tmě nemohu jít daleko. Odkud jsi přišla? Tedy, jak daleko to je odtud? Vzhledem k tomu, že víš, že jsem tady, jak dlouho to trvalo? Jak daleko to je? Znáš lidské míry? Třeba jeden metr, deset metrů, sto metrů, tisíc metrů je jeden kilometr. Jak daleko jsi byla odtud? Páni, devět kilometrů a něco? Páni. Och, jsem tak dojatá, že jsi sem přišla z takové dálky, a teď se zdá, že ses někde tady v okolí usadila, že každou noc za mnou takhle chodíš. Jsem opravdu dojatá, a děkuji ti z hloubi svého srdce. Děkuji BOHU, že tě dosud chránil. Cítím k tobě tolik lásky, a cítím ji i od tebe. Máš mě vůbec ráda? Ano? Och, páni! Ano, děkuji. Moc ti děkuji. Opravdu to cítím. Možná jednoho dne se mi podaří tě vidět, ale když vyjdu ze svého stanu, musím si posvítit baterkou, abych viděla, kam jdu, protože tady kolem není žádná cesta, ani lesní stezka. A ty přicházíš z různých směrů. Včera to bylo po mé levici a dnes po mé pravici. A mám obavy, že kdybych vyšla s takovou baterkou, která docela oslňuje, mohla bych tě vyděsit. Ale cítím tvou lásku a mám tě moc ráda, i když jsem tě neviděla, i když vím, že jsi liščí osoba, a možná krásná liščí osoba. Tak ti říkám Paní liška, protože jsi žena. Není to oficiální. Nemůžeš mít jméno, že? V příštím životě ho mít budeš. A pospěš si s praktikováním, aby ses mohla znovu stát člověkem a pak mluvit naším jazykem. Já ti rozumím; já to nepotřebuji. Máme telepatii, ale aby ses mohla vyjádřit v lidském světě, až se zase staneš člověkem, musíš mluvit lidskou řečí. Mám tě tak moc ráda. Kéž bych tě mohla obejmout, pohladit po srsti, a políbit tě na čelo. Tak moc k tobě cítím lásku. Ale teď jsme různé druhy, a odděluje nás spousta věcí. Naše láska však není oddělena. Dobře, Paní liško? Kdybys měla čas a kdyby to nebylo příliš riskantní ani příliš únavné, mohla bys mě přijít navštívit a znovu mi něco takového vyprávět. Jsem tak ráda, že jsi se mnou takhle mluvila, takže vím, že jsi tady, a mohu tě poslouchat a mluvit s tebou. Včera v noci jsi mluvila velmi dlouho, snažila jsem se tě nahrát, ale nešlo to, a pak jsi už přestala. To je v pořádku, nevadí, nevadí. Prostě miluji poslouchat tvůj hlas, ten tak šťastný hlas – vedle mého stanu cítím ho úplně nablízku. Jsi nádherná duše, víš to? Tak prosím, pospěš si. Budu tě podporovat, jak jen budu moci, třeba i tím, že ti pomohu stát se zase člověkem. Zeptám se na to našeho MAPA. Řeknu ti to, až příště přijdeš. Mám tě moc ráda, Paní liško. Kéž ti BŮH požehná, miluje tě a obdaří tvou duši veškerou nezbytnou esencí, aby ses mohla stát člověkem a pak se znovu s BOHEM mohla vrátit Domů do BOŽÍHO Příbytku. Stále pamatuj na BOHA. Láska, láska. No, to byla liščí dáma, která přišla s velmi krásným hlasem a veselým hlasem na… Páni, jaký je dnes den? Jaký je dnes den? Musím to zjistit. Och, ano, už vím. Myslím, že dnes je… Podívám se do počítače, pak to budu vědět. Co je dnes za den? Och, ten počítač mi to nechce usnadnit. Mám to, mám to. Dnes je 16. září. Och ano, musím si pomatovat, že mám dodat projev pro náčelníka Phila Lane. Není to tak, že ho nedokážu napsat. Dokážu. Jenomže někdy potřebuji inspiraci, abych napsala něco opravdového a aby to lidé opravdu prožili a měli z toho užitek. Nejde jen o to psát hezká slova. Díky BOHU, že stále mohu pracovat. Och, stále pracuji velmi tvrdě každý den, minimálně 10 hodin denně každý den. Deset hodin je velmi vzácné, opravdu vzácné. Většinou je to mnohem víc, možná 18 hodin, někdy méně, od 10 do 18. Ale 10 hodin je vzácný den, šťastný den. A pak se věnuji i jiným věcem. Jak jsem vám už říkala, našla jsem způsob, jak zmírnit BOŽÍ zármutek nad JEHO/JEJÍMI dětmi, které se náhodou dostaly do pekla. Nejenže jsem se tam pokusila jít, abych je zachránila a vynesla do Nebe, ale i jinými způsoby, s využitím prostředků z tohoto světa, aby se přidalo více lidí do této skupiny znalých, aby poznali BOHA, tedy alespoň aby věděli, že BŮH existuje. Poznat BOHA prostřednictvím zasvěcení do meditační Metody Quan Yin je něco zcela jiného, znamená to, že člověk BOHA zná úplně. Ale poznat BOHA být si toho tak nějak vědom nebo věřit že BŮH existuje, to je něco jiného. Samozřejmě však i oni mohou být osvobozeni, ne do vyšší dimenze, to samozřejmě ne, ale přesto osvobozeni – alespoň se nedostanou do pekla. Záleží na tom, do které kategorie patří: ti nejupřímnější, nebo velmi upřímní, nebo tak napůl upřímní nebo ti, kteří chtějí být upřímní. Photo Caption: „Láskyplný a něžný pozdrav od HLASU připomínajícího ráj, který lze slyšet i bez fyzických uší“
