Horliví démoni sú preč. (Ach, páni! Áno! Páni!) Možno len niekoľko prípadov, ale nie nezvládnuteľní. (Páni! Áno, Majsterka. Ďakujeme Vám.) Už som to vedela, je to len to, že mi to Božstvá povedali. (Páni!)
Nevím proč nepřijímají opatření, aby se chránili. Je to prostě bolestivé vidět, že lidé právě takto riskují své životy, jako by jejich životy nebyly nic, nebo životy jejich dětí nebyly nic, nebo sousedů nebo přátel, milenců, manželů, manželek, nic. Protože, pokud onemocní, infikují také svoji rodinu, (Ano, Mistryně.) dříve, než se to dozvědí. To je ten problém. (Ano, Mistryně.) U tohoto onemocnění ani nepoznáte, jestli ho máte nebo ne. (Správně. Ano.) A dokonce, když ho máte, trvá to nějakou dobu, než se projeví. Vidíte? (Ano, Mistryně.) Někdy to trvá déle než jen 14 dní. Říká se, že na chladném (zmrzlém) povrchu, virus může žít dokonce až tři měsíce. (Páni.) Mnozí jsou těmito tichými přenašeči nemoci, a nikdo to ani neví, ani ten samotný člověk. V tom je to nebezpečí. (Ano, Mistryně.) A vakcíny jsou stále daleko. A zrovna naštěstí našli nějaký lék, který teď vyléčí některé lidi. Účinkuje. Normálně léčí zánět, například. Ale pak to v této situaci pomůže, protože příznakem je zánět. Lékařští experti říkají, že naše tělo reaguje na tuto invazi virů. A protože naše tělo reaguje, tak to někdy překročí únosnou míru. (Ano, Mistryně.) Takže proto se zánět vyskytuje uvnitř. A tak oni používají některé léky na zánět, dávají jim je, ale jen, když jste už téměř… Bože. Říkají, že tento lék je účinný pouze v závažném případě. (Ano, Mistryně.) Představíte si to? Musíte počkat, dokud nebudete vážně nemocní, aby bylo možné ho získat. (Páni.) A ne každý se uzdraví. Pomáhá někomu, ale ne každému. Takže nikdy nevíte, jestli je vaše loterie milion nebo nic. Och, drazí. Jsem jednoduše znepokojená, takže vám to lidi říkám. Ale lidé venku to vědí, že? Nebo ne? (Vědí, Mistryně.) Dobře, pokud to vědí, proč chodí stovky tisíc na pláž zrovna jako v Anglii, když pandemie stoupá, (Ano.) nezpomaluje? ( Vláda, Mistryně, někdy nedává velmi jasné pokyny, takže lidé jsou zmatení. Například lékařští poradci a experti říkají, že musíte dodržovat vše velmi, velmi, velmi jasně, protože je to velmi důležité. Ale někdy politici, oni to nedávají jasně najevo, takže lidé chodí ven a šíří to, Mistryně. ) Ano, a to to zhoršuje. (Ano, Mistryně.)
A protesty a to vše, to ničemu nepomůže. (Ano, Mistryně.) Jaký má význam protestování a vyvíjení tlaku na vládu, a pak, dobře, nechají vás jít do práce, a pokud tuto nemoc dostanete, co dobrého to přinese vaší rodině? (Ano, Mistryně.) Nemluvě o vás samotných. Pokud se nestaráte o sebe, co vaše rodina, vaši přátelé, (Ano, Mistryně.) vaši mazlíčci? (Ano, Mistryně.) I domácí zvířata dostala tuto infekci. (Ano, Mistryně.) Některé kočky jsou v karanténě, někteří psi, (Och, můj Bože.) Slyšela jsem to. (Ano.) Viděla jsem to. Nemám čas to všechno sledovat, jen bleskově během zpráv. Bleskově během zpráv, v případě, že něco musím říct lidem nebo říct vám, abych vás chránila a chránila lidi, jakkoli mohu. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Jinak, nikdy nesleduji zprávy nebo cokoli, už ani nevím, kolik let. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Nikdy nemám potřebu. I tak jsem příliš zaneprázdněna tím vším. (Ano, Mistryně. Děkuji Vám.) Ale i v ústraní, si s tím musím dělat starosti, protože lidé tolik trpí; nemohu mít jen svůj vlastní mír. (Ano, Mistryně.) Oni tolik trpí, tak mnoho všude. Děti, zejména děti, nemluvňata. To je hrůza. Je to hrozné. Nevím, kdy se probudí. Viděla jsem, že veganský trend je nyní větší a větší. ( Velmi, velmi velký. Ano. ) Ale i tak, ne dostatečně, aby zastavil tuto pandemii. A lidé ani neposlouchají odborníky a prostě chodí ven, riskují takto své životy, jen aby ukázali, že jsou v pohodě. Nemoc není v pohodě. Některým dětem, selhávají jejich vnitřní orgány, protože virus opravdu útočí na všechny orgány uvnitř, kdekoli může. Šíří se tak rychle, že orgány rychle selhávají. Selhávají jeden po druhém, nebo zkolabují společně, takže lékaři nemohou nic dělat. Nejen horečka nebo bolesti hlavy, jsou to vnitřní orgány, které (Páni. Ano.) během dnů selhávají. A je to tak krátké, tak rychlé. Mezitím, mají bolesti, trpí. A rodiny trpí během a po. To je ta věc. Nikdo, kdo má děti si nepřeje, aby zemřely v takovém mladistvém věku jako je tento. (Nikdy.) Budou mít zlomená srdce, tyto rodiny. (Ano, Mistryně.) Zlomená srdce. Všichni. Modlím se, ale nemohu udělat nic víc. Modlit se, meditovat. Jinak by to bylo horší. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Dobrá, to je vše, co vám chci, lidičky, říct, jen abyste se o sebe starali. ( Postaráme se. Děkujeme Vám, Mistryně. Také se opatrujte, Mistryně. )
Novou jídelnu, používáte ji, lidi? (Ano, Mistryně.) Protože má klimatizaci. (Ano, Mistryně. Je chladná.) Když jíte, je horko, když sedíte tam uvnitř. (Ano, Mistryně.) Obyčejně není příliš horko, ale když jíte teplé věci, oteplí se. (To je pravda, Mistryně.) A už je léto. (Ano, Mistryně.) Takže byste měli sedět v chladnější místnosti a vychutnat si jídlo bez pocení, zatímco pijete polévku. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Dovnitř dáváte horkou polévku a ven vychází váš pot. Je to jako kompenzátor (Správně, Mistryně.) počasí. K čemu tedy je pít polévku? Takže pokud sedíte uvnitř chladné místnosti, polévka bude chutnat lépe. (To je pravda, Mistryně. Ano.) A nemusíte být zaneprázdněni, v jedné ruce držet polévku, a druhou rukou si utírat pot. Tak zaneprázdněni, zaneprázdněni. (Ano.) Něco dalšího, co potřebujete, o čem nevím? ( Nepotřebujeme nic, Mistryně. Je nám znamenitě, velmi dobře. Jsme šťastní, Mistryně. Děkujeme Vám. ) Dobře, dobře. Myslela jsem si, že s vámi lidičky budu mluvit jen chvíli, jen abych vám dala vědět, že jsem stále naživu. ( Děkujeme Vám, Mistryně. ) Abyste se tedy chovali slušně. Chápete? Jinak byste si mohli myslet: „Óch, Mistryně tady není. (Ne, Mistryně.) Kde je? Nevidí nás.“ Vidím všechno. (Ano, Mistryně.) Víte to, že? ( Ano. Víme, Mistryně. ) Dávám svůj iPhone před sebe, ale někdy se to samo vypne. Nevím proč, protože jsem dýchala, myslím. Nebo jsem mluvila příliš nahlas. Váš telefon tady je v pořádku? (Ano, Mistryně. Je v pořádku.) Možná vy nahrajete polovinu, já nahraju polovinu a spojíme to dohromady. Lepší než nic. (Ano, Mistryně.) A zbytek je jen smích a nesmysly. Takže, to můžeme udělat později, dát to zpět. To je ta snadná část, že? (Ano, Mistryně.)
Víte co? Nějaké velmi dobré zprávy. Nevím, jestli vám to mohu říct, jen jednu sekundu. ( Prosím, Mistryně. Prosím, Mistryně, řekněte nám to. ) Já vím, já vím. Jen jednu sekundu. Musím se zeptat. Musím se zeptat, zda existují důsledky. (Ano, Mistryně.) (Děkuji Vám, Mistryně.) Buďte trpěliví, pár sekund. Horliví démoni, jsou pryč. (Och, páni! Ano! Páni!) Možná jen pár případů, ale ne nezvládnutelné. Páni! Ano, Mistryně. Děkujeme Vám.) Už jsem to věděla, je to jen tak, že Bohové mi to řekli. (Páni!) A dokonce i pavouk vešel dovnitř, nevím, jak proklouzl dovnitř. Bydlím v civilizovanější místnosti, asi pět metrů na šest metrů čtverečných. Pro mě už je to dost velké. Musím to uklízet. Když je to menší, nemusím tolik uklízet. Ale je to v pořádku, dá se to zvládnout. Nevím, jak se dostal dovnitř. Takže jsem se zeptala: „Jak jsi se dostal sem dovnitř?“ Řekl: „Je to kouzlo.“ (Och, páni!) Něco jako, že se rozložil. Někteří lidé za starých časů, to uměli udělat. Zvířata to umí. (Páni!) Existoval nějaký příběh o psu, který byl zamčený uvnitř domu, a jeden z jeho psích přátel někde jinde byl nemocný. Takže on se dostal ven právě takto, skrz stěny. (Páni!) Všechny zámky a všechno stále neporušené. (Páni.) Nevědí, jak se dostal ven. Žádné okno otevřené, žádný zámek, žádná díra ve zdi, nic. A oni nevěděli, kam šel, dokud z domu toho přítele neřekli: „On je tady.“ (Páni.) A byli velmi překvapeni. Pravdivý příběh. (Ano, Mistryně.) Někde jsem to četla. Možná, že to také znáte. Někdy, mám štěstí, jen jsem se v letadle posadila, jen jsem sáhla po novinách, a uviděla něco takového. Nebo nějaké dobré zprávy v televizi. Takže jsem vám to mohla říct. (Děkujeme Vám, Mistryně.) On (pavouk) přišel dovnitř a já řekla: „Hej! Ty, velký hochu, co se děje?“ Teď mluvím jako Američan. „Co se stalo?“ Žila jsem v Americe několik let a stala se tak trochu ze čtvrtiny amerikanizovaná. (Ano, Mistryně.) Říkám pár slov, která bych se nikdy předtím neodvážila říci, záleží na tom, jak jsem rozzlobená. Normálně bych nemohla. Řekla jsem mu: „Co se děje? Něco mi chceš říct?“ On je pošťák. Takže řekl: „Ano, buďte šťastná. Všichni horliví démoni zmizeli.“ To je to, co řekl. (Páni!) Přesně tato slova. Řekla jsem: „Ještě něco?“ Ano, ano, pokračujte. Pokračujte s potleskem. Také si tleskám. Plácám se, protože moje ruka je zaneprázdněna. V pořádku, dobře.
Takže, víte co, gekon dokonce… Normálně gekon se mnou nikdy dříve nemluvil. Znáte mloka? (Ano, Mistryně.) Nebo gekony, kteří jsou barevnější na zádech, a jsou větší než ti, kteří lezou po zdi. (Ano, Mistryně.) Tito, také umějí lézt po zdi, ale žijí více venku na zahradě. Dokonce přišli a řekli mi… Otevřela jsem dveře a vyšla ven, a on byl přímo u dveří. Vyprala jsem si šaty a chtěla je pověsit venku. Bála jsem se, že když půjdu, on pak uteče. Takže jsem řekla: „V pořádku. pověsím své šaty později.“ Ale on řekl: „Žádný problém, nebojím se Vás.“ Takže, tam jen stál, myslím, a vůbec se nepohnul. (Ano, Mistryně.) Dokud mi neřekl o zprávách, že: „Někteří horliví žáci jsou také pryč.“ Řekl to takto, a tedy: „Buďte šťastná.“ Řekla jsem: „Děkuji, děkuji. Děkuji mnohokrát.“ (Děkuji. Páni.) A pak jsem ho vyfotografovala. Poslala jsem je, tři fotky. Fotila jsem hodně, protože na začátku jsem si myslela, že by se mě mohl bát, tak jsem od něho zůstala velmi daleko. (Rozumíme.) Fotografie je tedy velmi malá. Později, nepohyboval se, tak jsem řekla: „Mohu se přiblížit?“ Nic neřekl, tak jsem šla blíž a blíž, takže jsem byla dokonce nad ním. Sedla jsem si vedle něho. A pak jsem udělala celkovou fotku, a tak jsem vymazala všechny ty malé. Ty větší jsem nechala. A pak jsem šla přímo před jeho tvář, a vyfotila jeho tvář, a pak pro mě pózoval. (Páni!) Původně, se nehýbal, ale řekla jsem: „Vyfotografuji tvoji tvář,“ a on se otočil na jednu stranu. (Ano.) A pak na další, otočil se na druhou stranu, nebo pohlédl nahoru a to všechno. Ale vybrala jsem jen tři, protože to je dost pro gekona, mám pravdu? Řekla jsem: „Budeš v televizi. Doufám, že tě vyberou. Probíhá soutěž, protože v televizi je mnoho zvířat, takže doufám, že ti také dají šanci být v televizi.“ A on pak jen trochu pohnul svojí hlavou sem, hlavou tam, ale nikam se nepřemístil. (Páni.) Obyčejně, tato divoká zvířata nebo gekoni, když jste blízko, utíkají, že? (Ano, Mistryně.) On vůbec neutíkal, jen tam seděl. (Páni.) Takže jsem udělala asi 12 fotografií, a on se nepohnul, nic. Seděla jsem přímo před ním, protože je malý. Takže, pokud uvidíte velkou tvář, to znamená, že jsem byla velmi blízko. (Ano, Mistryně.) Byla jsem asi jako možná na deset palců, ne, deset centimetrů (Och, páni!) od něho. (Ano, Mistryně.) Něco takového, přímo před ním. (Ano.) A on nikam neutekl. Tehdy víte, že vám zvířata chtějí něco říct. Stejně jako pavouci. Nebo jejich oči září. (Ano.) Je to podobné tomu červenému jehlovému ukazovátku. (Laserové ukazovátko.) Podobné tomu, ale září jinou barvou, není to červená barva. Jen to říkám, abyste věděli, jak to vypadá, ale barva není taková. Barva je jakési jasně žluté světlo. Ne příliš vzdálené světlo, ale jako dvě malé baterky, zářící. To je tehdy, když vám chtějí něco předat.
Jen mimochodem, když jsem projížděla zprávy, viděla jsem jednoho velkého pavouka, někde v Americe. A byla tam jedna dáma, která viděla velkého pavouka. Řekla, že nikdy předtím neviděla takového velkého pavouka. Byl větší než rozpětí vaší ruky. (Páni!) Takže jsem si myslela: „Och, to už jsem dříve viděla.“ Pamatujete, že jsem vám říkala, že pavouk byl velmi velký? ( Ano, Mistryně. ) Pomyslela jsem si: „Už jsem to dříve viděla.“ A ta dáma byla tak vyděšená. Zavolala svého manžela, aby ho chytil do velké krabice, jako kontejner, (Ano.) aby zavolal agentovi, tomu, který jim pronajal ten dům. Takže agent přišel a řekl ano, ona byla „šťastná, že vám ho odnesl pryč.“ To je to, co řekla. (Ano, Mistryně.) Ale pavouk visel na jejím okně, nehýbal se! (Páni.) Proto ho manžel mohl chytit. (Ano.) Ale pavouk chtěl něco říct tomuto členu rodiny. Řekl něco jako: „Nemiluj špatného člověka.“ (Páni.) Nechci vám říct kterého. Také nevím, kterého. Ale to je, co jsem slyšela od pavouka, dokonce prostřednictvím obrázku. (Páni.) Ale samozřejmě, paní nebo pán nikdy něco takového neslyšeli. (Ano.) Nechci zacházet více do jejich soukromých záležitostí. (Ano, Mistryně.) Vy i tak nevíte, kdo vlastně jsou, takže na tom nezáleží. Ani nevím, kde žijí. Dokonce jsem zapomněla, kde to je. Jen řekl: „Nemiluj špatného člověka.“ Představíte si to? Mohou vás varovat. Kdybych znala tu dámu, řekla bych jí to, ale není to moje věc. Nemohu jí to říct. Nikomu to nemohu říkat. Pokud by si mě najala a dala mi nějaké peníze, pak ano. Dokonce během svého pobytu v ústraní mluvím s pavouky. Jen se to prostřednictvím toho stalo. (Ano, Mistryně.) Protože jsem věděla, že pavouk chtěl něco předat. V opačném případě by se bál a utekl pryč, když jsou lidé takto blízko okna. Okno je průhledné. (Ano, Mistryně.) Utíkali by před vámi pryč.
Všechen hmyz, když vás uvidí, utíká. Dokonce i hadi. Kromě nějaké výjimečné situace, když je poháněn horlivými démony nebo zlými duchy nebo něco. Jinak, hadi se také před vámi skrývají. (Ano, Mistryně.) Nebo se nikdy neodvažují přiblížit se k vám. Dokonce i tygři a lvi jsou takoví. Neměli by útočit na lidi. Velmi vzácná příležitost, že je něco pohání. (Ano, Mistryně.) Nebo je čas této osoby zemřít v takové situaci. Takže to prostě museli udělat. Jinak tygři, lvi nás dokonce nechtějí jíst. Dobře, myslím ne nás, protože jsme vegani a máme nudnou krev. Jen tofu, chutná jako tofu. Takže můžeme být před jejich nosem v bezpečí. Nepáchneme tak špatně. Jedlíci masa, v něm mají tolik koření. Jinak, maso nechutná nijak. A možná chutná štiplavě. Jako ryba a tak dále, oni páchnou. (Ano, Mistryně.) Takže dávají hodně koření a česneku, cibule, to všechno, (To je pravda.) takže páchnou dokonce na míle daleko. Možná to vyvolává chuť u těchto divokých zvířat. Jinak se neobtěžují s lidmi. Možná, kdo ví, dnes se všechny džungle a lesy hodně kácí. (Ano.) Takže oni ztrácí svoje stanoviště a svoji potravu, takže možná vyjdou a zaútočí na lidi, protože jsou příliš hladoví nebo tak něco. Nevím. Ale je to vzácné. Je to vzácné. (Ano, Mistryně.) Dokonce i divoká zvířata, je vzácné, když napadnou lidi. (Ano, Mistryně.) Nevím, proč vám říkám tolik věcí. Jedna věc vede k jiné. (Ano, Mistryně.)
